Dopisy na konec světa

Dopisy na konec světa - Ava Dellaira 

272 stran - EBUX

Tuto knihu jsem zaregistrovala v prosinci , kdy u nás vyšla . Tehdy mě zaujala myšlenka, kolem které se děj knihy odehrává, a to psaní dopisů pro již zemřelé, většinou slavné osobnosti  .

Na netu se  o ní hovoří jako o knize pro mladé,ale ani to mě neodradilo J a pořídila jsem si ji do čtečky s využitím slev.  A rozhodně jsem nelitovala , naopak, knihu jsem přečetla za jedno odpoledne a byla jsem opravdu potěšena.

Anotace:

Nechte si zlomit srdce dojemným debutem mladé americké autorky.

Všechno to začalo úkolem na hodinu literatury: „Napište dopis někomu, kdo zemřel.“
Laurel si vybere Kurta Cobaina, který zemřel mladý, stejně tak jako její starší sestra May. Úkol sice neodevzdá, ale s psaním pokračuje a brzy dopisy adresuje i dalším nežijícím osobnostem – Amy Winehouseové, Riveru Phoenixovi nebo Amelii Earhartové. Svěřuje se jim se vším možným – jak se jí stýská po mámě, která po sestřině smrti odjela pryč a nechala Laurel se zničeným tátou a silně věřící tetou, jak se jí nedaří zapadnout v prostředí nové střední školy, jak je těžké navázat nová přátelství, když kamarádkám nemůže říct, jaká všechna tajemství ji tíží, nebo jak se poprvé zamilovala. A rozepíše se taky o své sestře, kterou zbožňovala, a o tom, jak je těžké žít bez ní. May zemřela za nevyjasněných okolností a jediným svědkem tragédie byla Laurel, která o tom však nedokáže mluvit – možná se o tom ale odváží psát. V dopisech se mezi řádky vyrovnává s tím, co se stalo, snaží se najít sebe sama a začít žít svůj život.

Ač je kniha možná primárně určená pro mladé, myslím, že v sobě skrývá velký potenciál,  myslím, že každý si v ní najde něco , co ho osloví, co sám zažil, protože je to kniha o životě.

Děj je zasazen do současnosti, ale já měla po celou dobu  čtení před očima léta 60tá či 70tá. Taková ta, co znám z různých amerických filmů… Ne žádná veselá, spíše ponurá, smutná, tíživá, a to vlivem jedné zásadní okolnosti, kterou je smrt jedné mladé dívky, se kterou se snaží vyrovnat její mladší sestra a rodiče.. a každý do dělá po svém.

Kniha je psána formou dopisů již nežijícím lidem. Tyto dopisy píše Laurel, které jí slouží jako jistá forma terapie. Její život se otřásl v základech po tragické smrti milované sestry May. Této tragédii byla Laurel přítomna a nedovede se s tím vyrovnat. Rodiče, kteří se odloučili ještě před Mayinou smrtí, tato tragédie ještě více vzájemně odcizí. Matka odjíždí do Kalifornie a Laurel bydlí střídavě u utrápeného otce a silně věřící tety. Nastupuje na novou   střední školu, kde se cítí osamělá, je uzavřená . Na hodině literatury dostane úkol, aby napsala dopis někomu, kdo již nežije. Laurel kupodivu nepíše své sestře,ale Kurtu Cobainovi. Úkol ale neodevzdá, dopisy píše dál různým osobnostem. Na kusy papírů se jim svěřuje se vším, co ji trápí. Psaní se pro ni stává jakousi formou

terapie, kdy se pomalu dovede postavit k životu čelem a vyrovnat se s duchy minulosti a začít žít svůj nový život.  I ve škole nakonec nachází opravdové přátele i lásku. Poslední dopis, který Laurel napíše, je adresován sestře May. Asi symbolicky, neboť Laurel došlo na konec své cesty, dokázala se vypsat ze všech svých bolestí a snad se i zbavit pocitu viny, který v ní dřímal a hlodal , pocit, že sestřině smrti mohla zabránit....

Kniha je plná citů, bolesti ze ztráty milované osoby, s věcí, se kterou se člověk nakonec musí nějak vypořádat, i když je to velmi těžké a nejinak tomu bylo v případě rodiny Laurel. I zde platí, že dusit tu bolest v sobě ji nepomůže překonat, Laurel pomohly dopisy najít cestu zpět k matce, k sobě samé, k dalšímu životu…